Freigeben über


Business modely cloud aplikací

 

Jak prodávat cloudové řešení, nebo chcete-li aplikace, je jednou z nejčastějších otázek, kterou dostávám. To, že cloud přináší možnost platit podle spotřeby už není nutné zdůrazňovat nebo detailně popisovat. Tento již akceptovaný fakt však nijak nepomáhá v tom, jak ve skutečnosti realizovat business model výrobce aplikací. Podívejme se proto, jaké jsou praktické možnosti při poskytování aplikací jako služeb v cloudu.

Možnosti licencování

Jednotlivé modely bych rozdělil do třech základních skupin. První obsahuje modely, kdy aplikace je poskytována zdarma a platby získávám prostřednictvím doplňkových služeb nebo prodeji reklamy. Druhá skupina modelů je postavena na měření skutečné spotřeby. Jak je definována, uvidíme v konkrétních příkladech. Poslední varianty licencování se vrací v současné době běžnějším scénářům, jako je např. běžný nákup licence.

Volné použití

Freemium účty

V tomto modelu je poskytována základní úroveň služeb zcela zdarma a za poplatek je k dispozici upgrade na prémiové verze. Často jej můžeme vidět u různých aplikací pro mobilní telefony. Největší výhodou modelu je snadnost, kterou poskytuje uživatelům, kteří si chtějí produkt nebo službu vyzkoušet. Nejtěžším krokem je při vytváření takové aplikace je asi nakreslení dělící čáry mezi free a placenou verzí z pohledu dostupné funkcionality. Přílišné omezení ve free verzi uživatele asi neomráčí a opačný případ nepřinutí k přechodu na prémiovou verzi.

Příjmy z reklamy

Jde o známý a zavedený model, který je již léta na internetu využíván. Úspěšné firmy nabízení služby financované z reklamních zisků najdeme všude kolem (Seznam, Facebook, Google atd.). Reklama je jeden z možných způsobů financování, ale není univerzální a použít jej u všech typů aplikací nemusí přinést kýženou hodnotu. Možnou variantou, kterou dnes také často vidíme, je spojení reklamy s free verzí služby a odstranění reklamy z placené verze.

Příjmy z doplňkových služeb

Pokud nenecháme zákazníky platit za aplikaci samotnou, je možné příjmy získat z nabídky z provozu doplňkových služeb. Můžeme si to demonstrovat na příkladu hry. Pokud hru hrajeme izolovaně, neplatíme nic. V případě, že hráč chce hrát ve skupině, připojení na herní server je již placená služba.

Jednotková cena

Měření spotřeby

Jde o nejčastěji zmiňovaný model v souvislosti s cloud computingem. U každé služby je možné měřit spotřebovaný výkon, objem uložených nebo přenesených dat nebo velikost použitých relačních databází. Tento přístup nejlépe odráží reálnou spotřebu v ceně služby, na druhé straně je však v některých případech složitější vyčíslit dopředu předpokládanou cenu a také netechnicky vysvětlit jak se cena za službu vypočítává. Z tohoto důvodu jsou zaváděny další dva modely , které následují.

Cena za transakci

Tam, kde je obtížné měřit a počítat jednotlivé parametry cloud služeb, může být výhodné definovat pojem transakce, tyto měřit a určit jim jednotkovou cenu. U jednoduchého účetního software může být transakcí například zaúčtování nové položky, vygenerování reportu nebo vytvoření měsíční uzávěrky. Také měření spotřeby je daleko pochopitelnější a v mnoha případech si kupující velice snadně odhadne náklady. U mého příkladu například odhadne počet účetní položek za měsíc.

Cena za uživatele

Další často používanou licenční metodou je platba za uživatele. Ať jde o licenci na zařízení nebo pojmenovaného uživatele. Pro každého uživatele mohou být dále nastaveny některé stěžejní parametry, jakými mohou být např. velikost datového prostoru. U pokročilejších verzí licencování uživatelů pak cenově rozlišovat mezi uživateli s vyšší funkcionalitou a/nebo větším objemem dostupné kapacity různých systémových zdrojů. Tímto modelem se lze inspirovat např. u Microsoft cloud služby Office 365.

Různé typy plateb

Měsíční předplatné

U některých služeb dává smysl zavést licenční model na základě měsíčních plateb, nezávisle na spotřebě, nezávisle na počtu přistupujících uživatelů. To je většinou dává smysl, když je známá spotřeba dopředu a navíc přesně definována v obchodní smlouvě. Prakticky lze výkon řešení výkonnostně v mnoha parametrech omezit na smluvní hodnotu a v následujícím měsíce podle požadavku navýšit nebo snížit.

Sdílení obratu

Tento princip také není nový. Sdílení části obratu je zcela běžným obchodním principem. Podívejme se, jak dnes fungují všelijaké obchody s aplikacemi vyhlášených značek mobilních telefonů nebo aplikací pro mobilní počítače. Výrobce produktu sdílí svůj obrat z definovaného procenta s provozovatelem aplikačního obchodu, který často běží na nějaké cloud platformě z důvodu škálovatelnosti. Sdílení obratu je nejčastěji realizováno tak, kde je využíváno známé značky nebo obchodních vazeb/databází na koncové zákazníky. Ať je o IT značky nebo např. o operátory mobilních sítí.

Licenční poplatek

Tento model, kde jsou kupovány trvalé licence, jsou vyžadovány především zákazníky a firmami, které nepřešly na cloud business model. Je to model, v němž po léta nakupují licence pro převážnou část svého software a tento model je plně v souladu s jejich plánováním investic.