Sdílet prostřednictvím

Konfigurace instalace jádra serveru Windows Serveru a Azure Local pomocí nástroje Konfigurace serveru (SConfig)

Pomocí nástroje Konfigurace serveru (SConfig) můžete nakonfigurovat a spravovat instanci Windows Serveru nebo místní azure. Při instalaci Windows Serveru s možností instalace jádra serveru je SConfig primárním způsobem konfigurace a správy běžných aspektů operačního systému, mezi které patří:

  • Konfigurace sítě
  • Členství v doméně služby Active Directory
  • Instalace aktualizací Microsoftu
  • Aktivace operačního systému

Poznámka

SConfig je pohodlný nástroj, který je užitečný hlavně v případě, že potřebujete nakonfigurovat nebo řešit potíže s jedním serverem. Nejedná se ale o jediný způsob konfigurace nastavení a nemusí být efektivní ve velkém měřítku. Pokud potřebujete nastavit více než několik serverů, doporučujeme využít více automatizovaných instalačních procesů, jako jsou soubory odpovědí (unattend.xml), Microsoft Deployment Toolkit (MDT) nebo microsoft Endpoint Configuration Manager. Pokud nasazujete hostitele virtualizace nebo virtuální počítač, často je nejlepším způsobem instalace a konfigurace operačního systému nástroj System Center Virtual Machine Manager (VMM).

Podobně pro průběžnou správu více instancí serveru doporučujeme přístupy ke vzdálené správě pomocí nástrojů, jako jsou Windows Admin Center, Server Manager nebo součásti nástroje System Center. Můžete také použít zásady skupiny k automatické konfiguraci řady nastavení operačního systému, jako je povolení vzdálené správy a konfigurace aktualizací. Každý z těchto nástrojů funguje stejně dobře s možnostmi instalace Server Core a Server s Desktopovým Prostředím, které odstraňují nebo výrazně snižují potřebu místní správy serveru po jednom.

Tady je několik věcí, které byste měli mít na paměti o SConfig:

  • Počínaje Windows Serverem 2022 (nasazeným s možností instalace jádra serveru) a Azure Local po přihlášení uživatele automaticky spustí SConfig, pokud není automatické spuštění zakázané. V předchozích verzích Windows Serveru je potřeba spustit SConfig pomocí SConfig.cmd.
  • Počínaje systémem Windows Server 2022 a Azure Local je služba SConfig založená na PowerShellu a automaticky se restartuje, pokud omylem zavřete existující okno PowerShellu.
  • Abyste mohli používat SConfig, musíte být členem místní skupiny Administrators.
  • SConfig můžete použít v následujících scénářích:
    • jste se přihlásili místně.
    • Jste připojeni přes vzdálenou plochu.
  • V vzdálené relaci PowerShellu nemůžete použít SConfig. Pokud je server už nakonfigurovaný tak, aby podporoval vzdálené připojení PowerShellu, doporučujeme použít škálovatelné nástroje s bohatými funkcemi pro vzdálenou správu serveru.

Spustit SConfig

SConfig se spustí automaticky od Windows Serveru 2022 (nasazené v možnosti instalace Server Core) a Azure Local. Chcete-li spustit SConfig v předchozích verzích Windows Serveru, postupujte takto: Pomocí následujících kroků je také možné spustit SConfig na Windows Serveru nainstalovaném s možností instalace Server s desktopovým prostředím:

  1. Spusťte PowerShell.

  2. Zadejte SConfiga stiskněte Enter. Otevře se rozhraní nástroje konfigurace serveru.

    uživatelského rozhraní SConfig

Poznámka

Spuštění příkazu SConfig z okna příkazového řádku (CMD) spuštěním SConfig.cmd funguje také v systémech Windows Server 2022 a Azure Local stejně jako v předchozích verzích. Tato metoda je však již není vyvíjena a může být odebrána v budoucích verzích operačního systému. Doporučený způsob ručního spuštění SConfig v případě potřeby spuštěním SConfig v okně PowerShellu.

Připojení k doméně nebo pracovní skupině

Aktuální nastavení domény nebo pracovní skupiny služby Active Directory se zobrazí na hlavní obrazovce nástroje SConfig. Doménu služby Active Directory nebo pracovní skupinu můžete připojit tak, že v hlavní nabídce otevřete stránku nastavení Doména nebo pracovní skupina a podle pokynů zadáte všechny požadované informace.

Poznámka

Doménu budete moct připojit jenom v případě, že počítač dokáže přeložit adresu DNS řadiče domény v doménové struktuře služby Active Directory Domain Services cílové domény a máte přihlašovací údaje účtu, který má oprávnění k provedení operace připojení k doméně. Před připojením k doméně možná budete muset nakonfigurovat nastavení sítě nebo datum a čas. Máte také možnost změnit název počítače jako součást operace připojení k doméně.

Pokud chcete připojit samostatnou instanci serveru k doméně pomocí SConfig, postupujte takto:

  1. V hlavní nabídce zadejte 1 a stiskněte Enter pro vstup na stránku nastavení Změnit členství v doméně nebo pracovní skupině.
  2. V nabídce Změnit členství v doméně nebo pracovní skupině stiskněte D.
  3. Stisknutím Enter se připojte k doméně.
  4. Zadejte název domény, ke které se chcete připojit, a stiskněte Enter.
  5. Zadejte název uživatele domény autorizovaného pro připojení počítačů k doméně. Použijte formát domain\user nebo user@domain.com a stiskněte Enter.
  6. Na příkazovém řádku hesla zadejte heslo pro zadaného uživatele a stiskněte Enter.
  7. Na příkazovém řádku se dotazem, jestli chcete změnit název počítače, stiskněte Y nebo N a stiskněte Enter.
  8. Pokud stisknete Y, zadejte nový název počítače a stiskněte Enter. Heslo pro uživatelský účet, který jste zadali při připojování počítače k doméně, budete muset zadat znovu.
  9. Zobrazí se výzva k restartování počítače. Stiskněte Y a stisknutím Enter restartujte počítač.
  10. Po restartování počítače přepněte uživatele stisknutím ESC, abyste se mohli přihlásit pomocí účtu domény.

Nastavení názvu počítače

Název aktuálního počítače se zobrazí na hlavní obrazovce nástroje SConfig. Název počítače můžete změnit tak, že v hlavní nabídce přejdete na stránku nastavení Název počítače a budete postupovat podle pokynů.

Chcete-li změnit název počítače, postupujte takto:

  1. V hlavní nabídce zadejte 2 a stisknutím Enter přejděte na stránku nastavení Název počítače.
  2. Na příkazovém řádku zadejte název nového počítače a stiskněte Enter.
  3. Pokud změníte název počítače připojeného k doméně, zadejte přihlašovací údaje uživatele s oprávněními k přejmenování účtu počítače. Po zadání uživatelského jména stiskněte Enter a zadejte heslo a stiskněte Enter.
  4. Po zobrazení výzvy k restartování počítače stiskněte Y a stiskněte Enter.

Přidání místního správce

Pokud chcete do místní skupiny Administrators přidat další uživatele nebo skupiny, použijte v hlavní nabídce možnost Přidat místního správce.

Pokud chcete přidat uživatelský účet domény do místní skupiny Administrators, postupujte takto:

  1. V hlavní nabídce napište 3 a stiskněte Enter pro otevření stránky nastavení Přidat místního správce .
  2. Na příkazovém řádku zadejte uživatelské jméno a stiskněte Enter.

Změny se projeví okamžitě.

Konfigurace vzdálené správy

Různé scénáře vzdálené správy můžete povolit na stránce nastavení Konfigurovat vzdálenou správu:

  • Povolit nebo zakázat vzdálenou správu umožňuje použití PowerShellu pro vzdálenou správu (označovaného také jako vzdálená komunikace PowerShellu), Centra pro správu Windows a určitých modulů snap-in konzoly Microsoft Management Console. Ve výchozím nastavení je povoleno pro ověřenou síť domény (pokud je server připojený k doméně služby Active Directory) nebo pro místní podsíť (pro počítače připojené k pracovní skupině).
  • Povolení nebo zakázání odpovědi na příkaz ping umožňuje použití vzdálených žádostí odezvy ICMP (ping) k ověření síťového připojení. Ve výchozím nastavení je zakázaná.
  1. V hlavní nabídce zadejte 4 a stisknutím Enter přejděte na stránku nastavení Konfigurace vzdálené správy.
  2. Zadejte 1 a stisknutím Enter povolte vzdálenou správu nebo typ 2 a stisknutím Enter zakažte vzdálenou správu.

Konfigurace odezvy serveru na požadavky ICMP echo (ping)

  1. V hlavní nabídce zadejte 4 a stisknutím Enter přejděte na stránku nastavení Konfigurace vzdálené správy.
  2. Pokud chcete povolit odezvu serveru na příkaz ping, zadejte 3 a stiskněte Enternebo zakažte odezvu serveru na příkaz ping nebo zadejte 4 a stiskněte Enter.

Aktualizace nastavení

Nastavení služby Microsoft Update se zobrazí na hlavní obrazovce SConfig. Server můžete nakonfigurovat tak, aby používal automatické nebo ruční aktualizace na stránce nastavení Aktualizace.

Když vyberete Automatické, systém bude kontrolovat a instalovat aktualizace každý den v 3:00. (Čas se interpretuje podle efektivního časového pásma nakonfigurovaného na serveru, což může nebo nemusí být stejné jako oficiální časové pásmo v oblasti).

Možnost Stáhnout pouze vyhledá aktualizace, stáhne všechny dostupné a pak vás upozorní v Centru akcí, že jsou připravené k instalaci. Jedná se o výchozí možnost.

Pokud jsou vybrány ruční aktualizace, systém nebude automaticky vyhledávat aktualizace.

Poznámka

Centrum akcí je k dispozici jenom na Windows Serveru nainstalovaném s možností instalace Server s desktopovým prostředím a je viditelné jenom v době, kdy jste přihlášení k serveru. Na serveru Core a Azure Local nebudete dostávat žádná oznámení.

Konfigurace aktualizací

  1. V hlavní nabídce SConfig zadejte 5 a stiskněte Enter pro vstup na stránku nastavení aktualizace .
  2. Zkontrolujte konfiguraci aktualizace a pak zvolte mezi následujícími možnostmi:
    • Zadejte A a stisknutím Enter vyberte aktualizace, které se mají nainstalovat automaticky.
    • Zadejte D a stiskněte Enter, aby se aktualizace pravidelně kontrolovaly a automaticky stahovaly, ale nenainstalovaly.
    • Zadejte M a stiskněte Enter, abyste museli aktualizace zkontrolovat ručně.

Instalace aktualizací

Můžete vyhledat aktualizace z následujících kategorií:

  • Všechny aktualizace pro zvýšení kvality
  • Pouze doporučené aktualizace pro zvýšení kvality
  • Aktualizace funkcí

Poznámka

Terminologie pro typy aktualizací (ale ne nutně četnost vydávání verzí a plán) je jednotná s Windows 10 a Windows 11. Proto aktualizace funkcí je jiný název pro to, co se dříve označovalo jako aktualizace operačního systému. Pravidelné měsíční aktualizace, včetně aktualizací zabezpečení, se označují jako aktualizace kvality.

aktualizace funkcí ze služby Microsoft Update jsou aktuálně k dispozici pouze pro místní Azure. Pokud chcete upgradovat Windows Server na novější verzi, musíte použít tradiční instalační médium (například ISO). Odtud můžete buď spustit Setup.exe přímo, nebo využít řešení automatizace, jako je uvedeno dříve. SConfig tyto scénáře výslovně neusnadní.

Hledání vrátí všechny dostupné aktualizace v kategorii. Zobrazí se možnost instalace všech dostupných aktualizací, konkrétní aktualizace nebo žádné z dostupných aktualizací.

  1. V hlavní nabídce SConfig zadejte 6 a stisknutím Enter přejděte na stránku nastavení Nainstalovat aktualizace.

  2. Vyberte jednu z následujících možností:

    • Chcete-li zkontrolovat všechny aktualizace kvality, které jsou aktuálně použitelné pro server, zadejte 1 a stiskněte Enter.
    • Pokud chcete zkontrolovat pouze doporučené aktualizace kvality, které platí pro server, zadejte 2 a stiskněte Enter.
    • Pokud chcete vyhledat aktualizace funkcí, které se vztahují na server, zadejte 3 a stiskněte Enter.

  3. Po výběru se zobrazí seznam dostupných aktualizací. Můžete zvolit jednu z následujících možností:

    • Pokud chcete nainstalovat všechny dostupné aktualizace, zadejte A a stiskněte Enter.
    • Pokud chcete nainstalovat žádnou z dostupných aktualizací, zadejte N a stiskněte Enter.
    • Pokud chcete nainstalovat konkrétní aktualizaci ze seznamu, zadejte S a stiskněte Enter, zadejte číslo aktualizace a stiskněte Enter.

Nastavte vzdálenou plochu

Stav nastavení vzdálené plochy se zobrazí na hlavní obrazovce SConfig. Následující nastavení vzdálené plochy můžete nakonfigurovat tak, že se dostanete na stránku nastavení Vzdálená plocha a budete postupovat podle pokynů na obrazovce:

  • Povolte vzdálenou plochu pro klienty, kteří podporují ověřování na úrovni sítě (NLA)
  • Aktivace Vzdálené plochy pro klienty s jakoukoliv verzí softwaru Vzdálená plocha
  • Zakázat vzdálenou plochu
  1. V hlavní nabídce SConfig zadejte a stisknutím zadejte stránku nastavení Vzdálená plocha.
  2. V nabídce Vzdálená plocha zadejte E a stisknutím Enter povolte vzdálenou plochu. Případně stiskněte D a stisknutím Enter zakažte vzdálenou plochu.
  3. Při povolování Vzdálené plochy zvolte mezi následujícími možnostmi:
    • Pokud chcete povolit pouze klientům, kteří používají vzdálenou plochu s ověřováním na úrovni sítě (bezpečnější), zadejte 1 a stiskněte Enter.
    • Pokud chcete klientům povolit spouštění libovolné verze vzdálené plochy (méně zabezpečená), zadejte 2 a stiskněte Enter.

Konfigurace sítě

Ve výchozím nastavení se operační systém pokusí zřídit síťovou adresu ze serveru DHCP. Pokud není k dispozici žádný server DHCP, přiřadí síťovému rozhraní automatickou privátní IP adresu (APIPA). Případně můžete statickou adresu IPv4 přiřadit ručně a zadat masku podsítě a výchozí bránu. Při konfiguraci adresy IPv4 můžete tuto stránku nastavení použít také ke konfiguraci primárních a sekundárních serverů DNS.

  1. V hlavní nabídce zadejte 8 a stiskněte Enter pro vstup na stránku nastavení sítě .
  2. V tomto seznamu dostupných rozhraní zadejte číslo rozhraní, například 1, a stisknutím Enter vyberte toto rozhraní.
  3. Na stránce nastavení síťového adaptéru zvolte jednu z následujících možností:
    1. Zadejte 1 a stisknutím Enter nastavte adresu síťového adaptéru.
    2. Stiskněte D a stisknutím Enter nakonfigurujte dhcp nebo stiskněte S a stisknutím Enter nakonfigurujte statickou IP adresu.
    3. Pokud zvolíte možnost statické IP adresy, zadejte adresu IPv4, masku podsítě (v tečkované čtyřúhelníku, například 255.255.255.0), a výchozí adresu brány a po každé položce stiskněte Enter.
  4. Zadejte 2 a stisknutím Enter nastavte adresu serveru DNS.
    1. Zadejte adresu IPv4 upřednostňovaného serveru DNS a stiskněte Enter.
    2. Zadejte adresu IPv4 alternativního serveru DNS a stiskněte Enter.
  5. Zadejte 3 a stisknutím Enter vymažte aktuální nastavení serveru DNS.

Nastavení data a času

Výběrem možnosti Datum a čas v hlavní nabídce otevřete aplet ovládacího panelu Datum a čas. Pomocí tohoto apletu můžete nastavit datum a čas a upravit nastavení časového pásma.

Konfigurace diagnostických dat operačního systému (telemetrie)

Tato možnost umožňuje nakonfigurovat, jestli se microsoftu předávají anonymizované statistické informace o vašem systému.

  1. V hlavní nabídce SConfig zadejte 10 a stisknutím Enter zadejte nastavení telemetrie stránce nastavení.
  2. Pokud chcete změnit nastavení telemetrie, zadejte Y pro Ano nebo N pro ne a stiskněte Enter.

Poznámka

Windows Server a Azure Local mají jinou výchozí konfiguraci týkající se telemetrie. Informace specifické pro Windows Server najdete v tématu Konfigurace diagnostických dat Windows ve vaší organizaci. Informace o místní službě Azure najdete v tématu místní shromažďování dat Azure. Upozorňujeme, že v nástroji SConfig nemůžete nakonfigurovat shromažďování místních dat Azure. Další informace o přístupu Microsoftu k ochraně osobních údajů najdete v tématu Ochrana osobních údajů na webu Microsoft.

Aktivace Windows

Tato možnost umožňuje zobrazit aktuální stav licence a aktivace, nainstalovat kód Product Key a aktivovat Windows Server.

Poznámka

Aktivace je nutná pouze pro Windows Server. Tato položka nabídky není dostupná v Azure Local, protože registrace Azure Local je jiný proces.

  1. V hlavní nabídce SConfig zadejte 11 a stisknutím Enter zadejte stránku nastavení aktivace Windows.
  2. Zvolte jednu z následujících možností:
    • Zadejte 1 a stisknutím Enter zobrazte aktuální stav aktivace.
    • Zadejte 2 a stisknutím Enter se pokuste o aktivaci pomocí aktuálně nainstalovaného kódu Product Key.
    • Zadejte 3 a stisknutím Enter přidejte nový kód Product Key. Na příkazovém řádku zadejte kód Product Key a stiskněte Enter. Po instalaci kódu Product Key znovu stiskněte Enter a vraťte se do této nabídky a pomocí možnosti 2 proveďte aktivaci.

Odhlásit se od aktuálního uživatele

  1. V hlavní nabídce zadejte 12 a stiskněte Enter.
  2. Na příkazovém řádku s dotazem, jestli jste si jistí, zadejte Y a stiskněte Enter. Aktuálně přihlášený uživatel se odhlásí.

Restartujte server.

  1. V hlavní nabídce zadejte 13 a stiskněte Enter.
  2. Na příkazovém řádku s dotazem, jestli jste si jistí, zadejte Y a stiskněte Enter. Server se restartuje.

Vypnutí serveru

  1. V hlavní nabídce zadejte 14 a stiskněte Enter.
  2. Na příkazovém řádku s dotazem, jestli jste si jistí, zadejte Y a stiskněte Enter. Server se vypne.

Přejít na příkazový řádek (PowerShell)

Tato položka nabídky zavře nabídku SConfig a vrátí se do interaktivního příkazového řádku PowerShellu (nebo příkazového řádku (CMD) pro Windows Server 2019 nebo Windows Server 2016). Můžete ho použít ke spuštění libovolných příkazů a skriptů PowerShellu pro pokročilou konfiguraci nebo řešení potíží. Mnoho z těchto specializovaných možností není nativně dostupné v nástroji SConfig. Příklady jsou konfigurace úložiště , pokročilé nastavení síťového adaptéru (například nastavení ID sítě VLAN) a instalaci ovladačů zařízení.

Poznámka

Obecně platí, že každé nastavení dostupné v operačním systému lze řídit pomocí nástrojů příkazového řádku nebo skriptů. Mnoho z těchto nastavení se ale pohodlněji spravuje vzdáleně pomocí grafických nástrojů, jako jsou Windows Admin Center, Server Manager a System Center.

Pokud chcete z hlavní nabídky SConfig opustit PowerShell, zadejte 15 a stiskněte Enter. Chcete-li se vrátit do nástroje konfigurace serveru, zadejte SConfiga stiskněte Enter. Případně začněte s Windows Server 2022 a Azure Local, napište exit. Zavře aktuální okno PowerShellu a automaticky otevře novou instanci SConfig.

Poznámka

Pokud jste ručně spustili SConfig z relace příkazového řádku (na rozdíl od relace PowerShellu), pak ukončení SConfig pomocí možnosti nabídky 15 vás vrátí zpět do příkazového řádku. I když položka nabídky říká Ukončit na příkazový řádek (PowerShell), v tomto konkrétním případě neexistuje žádná interaktivní relace PowerShellu.

PowerShell je výchozí prostředí na Server Core.

Před Windows Serverem 2022 byl výchozím prostředím jádra serveru příkazový řádek (CMD). Ve výchozím nastavení se spustí, když se uživatel přihlásí k jádru serveru. Odtud můžete spustit SConfig nebo spustit libovolné nástroje příkazového řádku.

Počínaje Windows Serverem 2022 (při nasazení s možností instalace jádra serveru) a Azure Local je výchozím prostředím PowerShell. Spustí se ve výchozím nastavení a služba SConfig se automaticky spustí v okně PowerShellu. Pokud ukončíte SConfig pomocí možnosti nabídky 15, dostanete se k interaktivní relaci PowerShellu.

Pokud se ale PowerShell odinstaluje, výchozí prostředí se vrátí zpět do cmD. Na rozdíl od předchozích verzí operačního systému se při odinstalaci PowerShellu nespustí SConfig buď automaticky, nebo ručně. Budete moct používat pouze klasické nástroje příkazového řádku, jako jsou netsh.exe a diskpart.exe.

Poznámka

diskpart je zastaralý a nemusí poskytovat úplné funkce. Například na rozdíl od PowerShellu nemůže spravovat Prostory úložiště.

Změna výchozího prostředí by měla být pro většinu uživatelů transparentní, protože v PowerShellu můžete spustit všechny stejné nástroje příkazového řádku, jaké byste mohli v CMD. PowerShell je navíc mnohem schopnější než CMD z hlediska interaktivních jazykových funkcí a počtu dostupných příkazů. V některých okrajových případech se ale příkaz v PowerShellu může chovat jinak než CMD, například kdybyste v interaktivním režimu používali syntaxi dávkového souboru (například set foo=bar). Pokud místo toho spustíte dávkový soubor, tj. soubor s příponou .cmd nebo .bat, zpracuje ho CMD, i když se spustí z PowerShellu. V tomto scénáři neuvidíte žádné rozdíly.

Do příkazového řádku můžete explicitně přejít zadáním cmd v PowerShellu a stisknutím Enter. Případně zadejte start cmd, pokud chcete spustit nové okno.

Poznámka

Pokud chcete znovu načíst existující relaci PowerShellu (např. aby se projevily aktualizace modulů), spuštění SConfig a jeho opuštění nebude stačit. Důvodem je to, že samotná služba SConfig je aplikace PowerShellu, která běží v existující relaci PowerShellu. Ukončením SConfig se vrátíte do původní relace.

Pokud chcete znovu načíst relaci PowerShellu, zadejte exit a stiskněte Enter. Tím se zavře stávající okno PowerShellu a automaticky se spustí nový. Nezapomeňte, že opětovné načtení relace PowerShellu je specifické pro instalace Server Core Windows Serveru a Azure Local. Na serveru s desktopovými instalacemi Windows Serveru budete muset ručně spustit nové okno PowerShellu.

Zákaz automatického spuštění SConfig

SConfig se spustí automaticky od Windows Serveru 2022 (při nasazení s možností instalace jádra serveru) a v Azure Local. Spuštěním následujícího příkazu v PowerShellu můžete automatické spuštěním příkazu SConfig zastavit:

Set-SConfig -AutoLaunch $False