Klienti mezipaměti a místní mezipaměť (ukládání do mezipaměti technologie Windows Server AppFabric)
Při použití funkcí ukládání do mezipaměti technologie Windows Server AppFabric bude aplikace pro ukládání dat do mezipaměti používat objekt DataCache. Tento objekt je označován jako klient mezipaměti. Klienta mezipaměti, který používá výchozí mezipaměť, vytvořte pomocí metody GetDefaultCache. Klienta mezipaměti, který používá pojmenovanou mezipaměť, vytvořte pomocí metody GetCache.
Poznámka
Z důvodů výkonu doporučujeme počet objektů DataCacheFactory vytvářených v aplikaci podporující mezipaměť minimalizovat. Objekt DataCacheFactory uložte v proměnné, která je dostupná všem částem aplikace používajícím klienty mezipaměti.
Informace o zabezpečení
Důrazně doporučujeme, abyste zabezpečili konfigurační soubory XML aplikací, které se používají k určení klienta mezipaměti. V tomto souboru jsou zadány názvy počítačů hostitelů mezipaměti. Aby však mohl jiný klient skutečně přistupovat ke clusteru mezipamětí, je třeba mu udělit oprávnění k přístupu ke clusteru mezipamětí.
Místní mezipaměť
Server ukládá objekty do mezipaměti v serializovaném tvaru. Při vyžádání objektu z mezipaměti klientem mezipaměti server objekt odešle klientovi přes síť. Klient mezipaměti poté deserializuje objekt pro použití klientskou aplikací. Chcete-li zrychlit proces načítání objektu, povolte místní mezipaměť. Další informace o povolení místní mezipaměti naleznete v tématu Povolení místní mezipaměti technologie Windows Server AppFabric nebo Povolení místní mezipaměti technologie Windows Server AppFabric (XML).
Je-li povolena místní mezipaměť, klient mezipaměti uloží odkaz na objekt místně. To udržuje objekt v aktivním stavu v paměti klientské aplikace. Vyžádá-li si aplikace objekt, klient mezipaměti nejprve ověří, zda se objekt nachází v místní mezipaměti. Pokud ano, vrátí se odkaz na objekt okamžitě, aniž by došlo ke kontaktování serveru. Pokud objekt v místní paměti neexistuje, je načten ze serveru. Klient mezipaměti poté deserializuje objekt a uloží odkaz na tento nově načtený objekt do místní mezipaměti. Klientská aplikace použije tento stejný objekt.
Životnost objektu v místní mezipaměti závisí na několika faktorech, například na maximálním počtu objektů v místní mezipaměti nebo na zásadě zneplatnění. Existují dva typy zneplatnění místní mezipaměti: zneplatnění na základě časového limitu a zneplatnění na základě oznámení. Další informace naleznete v tématu Vypršení platnosti a vyřazování (ukládání do mezipaměti technologie Windows Server AppFabric).
Tip
Po uložení objektů do místní mezipaměti bude aplikace používat tyto objekty až do jejich zneplatnění bez ohledu na to, zda jsou tyto objekty aktualizovány jiným klientem v clusteru mezipamětí. Proto je nejvhodnější používat místní mezipaměť pro data, která se nemění příliš často.
Konzistence objektů
Objekty v místní mezipaměti jsou ukládány v rámci stejného procesu jako je proces klienta mezipaměti. Pokud klient mezipaměti požaduje objekt uložený v místní mezipaměti, obdrží nikoli jeho kopii, ale odkaz na něj. Jedná se o důležitou informaci v případě aplikací s více vlákny, které mohou objekty uložené do místní mezipaměti měnit prostřednictvím více vláken. Tyto aplikace mohou k synchronizaci změn u objektů provedených prostřednictvím několika vláken využívat standardní techniky kódování rozhraní .NET Framework. Je také možné vytvořit samostatné objekty DataCacheFactory pro každé vlákno. Mělo by se však postupovat uvážlivě, neboť náklady spojené s tvorbou velkého množství objektů pro vytváření mezipamětí mohou snižovat výsledný přínos.
Další odkazy
Koncepty
Obrázek fyzické architektury mezipaměti technologie Windows Server AppFabric
Obrázek logické architektury mezipaměti technologie Windows Server AppFabric
Vypršení platnosti a vyřazování (ukládání do mezipaměti technologie Windows Server AppFabric)
Povolení místní mezipaměti technologie Windows Server AppFabric
Povolení místní mezipaměti technologie Windows Server AppFabric (XML)
Vývoj klienta mezipaměti (ukládání do mezipaměti technologie Windows Server AppFabric)
2011-12-05