Sdílet prostřednictvím


Uspořádání řešení

Než vytvoříte řešení, věnujte nějaký čas plánování. Přemýšlejte například o tom, kolik řešení chcete uvolnit a zda tato řešení budou sdílet komponenty.

Určete také, kolik prostředí Microsoft Dataverse budete potřebovat k vývoji vaší řady řešení. Pro většinu strategií popsaných v tomto článku můžete použít jedno prostředí. Pokud se však rozhodnete mít pouze jedno prostředí a později si uvědomíte, že jich potřebujete více, může být náročné změnit řešení, pokud je již lidé nainstalovali. Použití více prostředí, i když přináší složitější, může poskytnout lepší flexibilitu.

Následující části popisují různé strategie pro správu řešení v pořadí od jednoduchých po složitější.

Jedno řešení

Vytvořením řešení vytvoříte pracovní sadu přizpůsobení. Díky tomu je snazší najít položky, které jste přizpůsobili.

Tento přístup se doporučuje, pokud chcete vytvořit pouze jedno spravované řešení. Pokud si myslíte, že budete možná muset v budoucnu řešení rozdělit, zvažte použití více řešení.

Více řešení

Pokud máte dvě nesouvisející řešení, která nesdílejí komponenty, nejjednodušším přístupem je vytvoření dvou nespravovaných řešení.

Poznámka:

V řešeních je velmi běžné upravovat pásy karet aplikací nebo mapu webu. Pokud obě vaše řešení upraví tyto součásti řešení, jedná se o sdílené komponenty. V následující části se dozvíte, jak pracovat se sdílenými komponenty.

Vrstvy a závislosti v případě většího počtu řešení

Když importujete různá řešení do cílového prostředí, často vytváříte vrstvy, v jejichž rámci se stávající řešení nachází pod importovaným řešením. Při práci s vrstvami řešení je důležité, aby mezi řešeními nevznikaly závislosti. Měli byste se vyhnout tomu, že budete mít ve stejném prostředí několik řešení využívajících stejné nespravované komponenty. To platí zejména u tabulek.

Pokud neexistují rizika vzájemné závislosti, rozdělte svá řešení podle typu komponenty. Například mějte jedno řešení, které zahrnuje všechny vaše tabulky, jiné řešení, jež má všechny vaše moduly plug-in, a třetí řešení, které má všechny vaše toky. Díky těmto různým komponentám nevznikají rizika v podobě závislostí mezi řešeními. Proto je bezpečné vytvořit tímto způsobem více řešení ve stejném prostředí.

V jednom prostředí nepoužívejte dvě různá řešení, která obě obsahují tabulky. Důvodem je, že často existuje riziko jednoho vztahu mezi tabulkami, který vytváří závislost mezi řešeními a v pozdějším okamžiku může způsobovat problémy při upgradu nebo odstraňování řešení v cílovém prostředí.

Když navrhujete vrstvy řešení a chcete využívat u aplikací strukturovaný přístup, měli byste začít se základní vrstvou. Později importujte další řešení, která se budou nacházet na základní vrstvě. Následně máte základní vrstvu a nahoře rozšiřující vrstvy, které tuto základní vrstvu rozšiřují.

Když budete své projekty spravovat tímto způsobem, doporučujeme použít pro každou vrstvu samostatné prostředí. Vytvořte vrstvy řešení pomocí těchto kroků.

  1. Před vytvořením řešení v následujících krocích použijte jednoho vydavatele pro všechna vaše řešení napříč vašimi prostředími. Další informace: Vydavatel řešení.

  2. V „základním“ prostředí máte základní řešení s nespravovanými tabulkami z tohoto prostředí a bez jakýchkoli dalších tabulek. Toto řešení pak exportujete jako spravované.

  3. Vytvoříte druhé prostředí pro rozšiřovací nebo „aplikační“ vrstvu, která se bude později nacházet na základní vrstvě.

  4. Importujete spravovanou základní vrstvu do prostředí aplikační vrstvy a vytvoříte nespravované řešení pro aplikační vrstvu.

    Správná tvorba vrstev řešení u většího počtu řešení s různými prostředími.

Nyní můžete datový model rozšířit přidáním dalších tabulek, sloupců, vztahů mezi tabulkami atd. do řešení aplikace. Poté exportujte řešení aplikace jako spravované. Všimněte si, že řešení aplikace bude mít závislosti v rámci řešení základní vrstvy.

Ve svém provozním prostředí importujte spravovanou základní vrstvu a poté importujte spravovanou aplikační vrstvu. Tím se vytvoří dvě spravované vrstvy v prostředí s jasnými závislostmi mezi těmito dvěma spravovanými řešeními. Správa většího počtu řešení tímto způsobem nevytvoří závislosti mezi řešeními, které by mohly způsobovat problémy s údržbou řešení, například odebrání horní vrstvy v případě potřeby.

Opakujte tento vzor segmentace tak, abyste měli tolik různých řešení, kolik jich potřebujete spravovat. Nicméně doporučujeme udržovat co nejmenší počet řešení, aby byla práce s vrstvami řešení dobře zvládnutelná.

Viz také

Použijte segmentovaná řešení
Scénář 5: Podpora rozvoje týmu